Životopis Petra Fejka: od jazyků k vedení zoo
PhDr. Petr Fejk, známá osobnost českého veřejného života, spojil svou kariéru s pražskou zoologickou zahradou v době, kdy se instituce nacházela na rozcestí. Jeho cesta k vedení jednoho z nejvýznamnějších českých zoo nebyla přímočará a začala studiem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se zaměřil na český jazyk, literaturu, historii a pedagogiku. Toto vzdělání, ačkoliv by se mohlo zdát na první pohled vzdálené světu zvířat, mu poskytlo pevný základ v komunikaci, porozumění lidské psychologii a schopnosti strategicky myslet.
Vzdělání a vliv rodičů na rozhodnutí
Vzdělání Petra Fejka na filozofické fakultě bylo klíčové pro jeho budoucí profesní dráhu. Studium jazyků a historie mu umožnilo rozvinout analytické myšlení a schopnost hlubšího porozumění kontextu. Vliv rodičů na jeho rozhodnutí je zajímavým prvkem jeho životního příběhu. Přestože se původně mohl ubírat jiným směrem, rozhodnutí spojit svůj život s vedením zoo bylo do jisté míry i reakcí na očekávání a možná i na směr, který mu ukazovali jeho rodiče. Tento moment, kdy se člověk rozhodne jít svou vlastní cestou, i když třeba s určitým „vzdorem” vůči rodičovským představám, často formuje silné a nezávislé osobnosti. Petr Fejk se tak stal příkladem člověka, který si dokázal najít vlastní cestu a prosadit své vize.
Petr Fejk jako „neodborník” v čele pražské zoo
Nástup Petra Fejka do čela Zoo Praha v roce 1997 byl pro mnohé překvapením. Stal se prvním „neodborníkem” v tomto postavení, což vyvolalo jisté kontroverze a otázky ohledně jeho schopnosti vést takto komplexní instituci. Zatímco tradiční pohled na ředitele zoo předpokládal biologické či zoologické vzdělání, Fejk přinesl do vedení zoo jiný pohled – manažerský a marketingový. Tento přístup se ukázal být revoluční a přinesl Zoo Praha nebývalý rozkvět. Jeho schopnost vidět zoo nejen jako sbírku zvířat, ale jako firmu s jasnými cíli, potřebami a potenciálem, byla klíčová pro jeho úspěch.
Kariéra Petra Fejka: úspěchy v Zoo Praha
Období vedení Zoo Praha Petrem Fejkem, které trvalo od roku 1997 do roku 2009, je dnes považováno za zlatou éru této instituce. Během jeho působení prošla pražská zoo významnou modernizací a stala se jednou z nejlepších na světě. Fejkův manažerský a vizionářský přístup transformoval zoo z podfinancovaného zařízení na moderní, dynamickou organizaci.
Modernizace a růst návštěvnosti Zoo Praha
Pod vedením Petra Fejka prošla Zoo Praha zásadní modernizací. Byly vybudovány nové pavilony a expozice, které nejen zlepšily životní podmínky zvířat, ale také obohatily zážitek návštěvníků. Mezi nejvýznamnější patří pavilon velkých želv, pavilon goril, žirafí expozice či Indonéská džungle. Tyto investice nebyly jen o estetice, ale o vytvoření prostředí, které lépe odpovídalo potřebám zvířat a zároveň přitahovalo stále více návštěvníků. Důkazem úspěchu je razantní nárůst návštěvnosti, která se za jeho působení zvýšila z pouhých 0,5 milionu na 1,3 milionu osob ročně. Zoo Praha se tak pod jeho vedením zařadila na prestižní 7. místo mezi nejlepšími zoo na světě podle magazínu Forbes. Kromě návštěvnosti se zlepšila i ekonomická situace zoo, jejíž vlastní příjmy vzrostly z 15 milionů na 215 milionů Kč ročně, a ekonomická soběstačnost se zvýšila z 10 % na 78 %.
Ocenění a uznání: Petr Fejk manažerem a marketérem roku
Úspěchy Petra Fejka v čele Zoo Praha neunikly pozornosti odborné i široké veřejnosti. Jeho inovativní přístup k řízení a marketingu byl oceněn řadou prestižních cen. V roce 2004 získal ocenění PR osobnost roku, o rok později, v roce 2005, byl vyhlášen Manažerem roku. Jeho schopnosti v oblasti marketingu byly dále potvrzeny v roce 2006, kdy obdržel titul Marketér roku. V roce 2008 pak převzal Cenu ministra životního prostředí, což bylo uznání za jeho celkový přínos k rozvoji zoo a péči o životní prostředí. Tato ocenění dokazují, že jeho „neodborný” pohled na vedení zoo byl ve skutečnosti vizionářský a přinesl vynikající výsledky.
Petr Fejk po Zoo Praha: New York, České dráhy a politika
Po svém úspěšném působení v Zoo Praha se Petr Fejk vydal na další profesní dráhy, které prokázaly jeho všestrannost. V letech 2010 až 2011 působil jako ředitel Českého centra a České národní budovy v New Yorku, kde reprezentoval českou kulturu a podílel se na mezinárodních projektech. Následně, v roce 2011, přijal pozici firemního ombudsmana Českých drah, kde se věnoval řešení interních problémů a zlepšování komunikace ve velké státní firmě. V roce 2020 se Petr Fejk zapojil do politiky, když kandidoval do Senátu Parlamentu České republiky jako nestraník za hnutí Iniciativa občanů. Jeho aktivní zapojení do veřejného života, divadla a literatury ukazuje, že i po odchodu z vedení zoo zůstává dynamickou a angažovanou osobností.
Divadlo, literatura a rodina Petra Fejka
Petr Fejk je osobností, jejíž zájmy a aktivity přesahují rámec pouhého managementu. Jeho život je protkán láskou k divadlu a literatuře, což se odráží i v jeho rodinném životě a osobních postojích. Tyto aspekty jeho života dodávají další rozměr k jeho veřejnému obrazu.
Vliv otce a „vzdor” vůči rodičům
Vztah Petra Fejka k jeho rodičům a jejich vliv na jeho život je zajímavým tématem. Ačkoliv se v jeho životním příběhu objevuje určitý „vzdor” vůči rodičovským představám o jeho budoucnosti, je zřejmé, že jeho výchova a rodinné zázemí měly zásadní vliv na formování jeho osobnosti a hodnot. Tato dynamika mezi respektem k rodičům a touhou po vlastní cestě je častým motivem v životě mnoha úspěšných lidí. Petr Fejk se tak stal příkladem člověka, který si dokázal najít vlastní cestu a prosadit své vize, možná i díky tomu, že se nebál postavit se za svá přesvědčení. Jeho vzdělání v oblasti jazyků a historie mu dalo nástroje k hlubšímu pochopení světa a sebe sama, což se promítá i do jeho uměleckých a literárních aktivit.
Petr Fejk: „Chci, aby moje děti věděly…”
Petr Fejk je čtyřnásobným otcem a jeho rodina hraje v jeho životě klíčovou roli. Jeho postoj k rodičovství a k tomu, co chce předat svým dětem, je silně ovlivněn jeho vlastní životní zkušeností. Jeho výrok: „Chci, aby moje děti věděly, že i kdyby byl celý svět proti nim, táta se k nim zády nikdy neotočí,” dokonale vystihuje jeho hodnoty – bezpodmínečnou lásku, podporu a ochranu rodiny. Tato slova odrážejí touhu po tom, aby jeho děti vyrůstaly v prostředí jistoty a vědomí, že mají pevnou oporu. Výchovné styly se v průběhu generací mění, ale základní potřeba lásky a bezpečí zůstává konstantní. Petr Fejk se v tomto ohledu snaží jít příkladem a předat svým dětem to nejlepší. Jeho vlastní kniha „Jak se dělá zoo” vydaná v roce 2020 je dalším důkazem jeho touhy sdílet své zkušenosti a vědomosti.
Kontroverze a kritika: Petr Fejk k situaci v zoo
Petr Fejk se ve své kariéře nevyhnul kontroverzím a kritice, zejména v souvislosti s děním v Zoo Praha po jeho odchodu. Jeho názory na situaci v zoo a na svého nástupce, Miroslava Bobka, jsou otevřené a často velmi kritické. Tato část jeho příběhu ukazuje druhou stranu úspěchu a složitost mezilidských vztahů ve velkých organizacích.
Petr Fejk o Miroslavu Bobkovi: „nepřítel číslo 1” a „produkce obětí”
Petr Fejk se otevřeně vyjadřoval ke svému nástupci, Miroslavu Bobkovi, a jeho působení v čele Zoo Praha. Jeho kritika byla velmi ostrá a nešetřila silnými slovy. Fejk označil Bobka za „nepřítele číslo 1” v zoo a obvinil ho z toho, že „produkoval oběti”. Podle Fejkových slov byl Bobek na začátku svého působení ve „vznešeném luxusu” a pražskou zoo přebíral ve vzorném stavu, což kontrastuje s jeho pozdějšími tvrzeními o zanedbané instituci. Fejk tvrdí, že Bobek motivoval podřízené strachem a despotismem, což vedlo k negativní atmosféře a psychickému teroru. Tato slova jsou silným obviněním a poukazují na hluboké neshody a konflikty, které panovaly mezi oběma řediteli a pravděpodobně i v rámci vedení zoo. Fejk také naznačil, že kauza vyhřezla až pozdě, částečně kvůli tomu, že zaměstnanci se báli vystoupit proti Bobkovu chování, jelikož jim záleželo na péči o zvířata a nechtěli riskovat svou pozici. Jeho kritika tak poukazuje na problematické vedení a nezdravou atmosféru v organizaci.
Dodaj komentarz