Petr Fejk: životopis a kariéra
Petr Fejk, narozen 1. září 1964 v Mostě, je osobnost, jejíž profesní dráha je protkána výraznými zvraty a nečekanými výzvami. Jeho životopis sahá od akademického prostředí přes svět rockových klubů až po řízení jedné z nejznámějších českých institucí, Zoologické zahrady Praha. Fejkův profesní začátek byl spojen s pedagogikou, kdy působil jako učitel češtiny a literatury na gymnáziu, a následně se stal majitelem a manažerem hudebního rockového klubu Belmondo v letech 1992 až 1996. Tyto zkušenosti z různých oblastí mu daly jedinečný vhled do řízení a komunikace s lidmi, což se později projevilo v jeho dalším profesním směřování. Jeho studium na filozofické fakultě, kde se zaměřil na obory čeština, literatura a historie, bylo ovlivněno profesorem Josefem Kabátníkem a položilo základ jeho zájmu o kulturu a historii, které se prolínají i s jeho pozdějšími aktivitami.
Ředitel pražské zoo: modernizace a úspěchy
Období působení Petra Fejka v čele pražské zoologické zahrady od roku 1997 do roku 2009 je zlatou érou její modernizace a rozkvětu. Fejk, jako první „neodborník” ve vedení takto významné instituce, přinesl svěží vítr a inovativní přístup. Pod jeho vedením prošla Zoo Praha zásadní transformací, která ji zařadila mezi přední světová zařízení tohoto typu, což potvrdil i prestižní magazín Forbes, který ji označil za 7. nejlepší zoo na světě. Během jeho ředitelování došlo k rozsáhlé rekonstrukci a výstavbě mnoha moderních pavilonů a expozic, které zlepšily životní podmínky zvířat a zároveň zvýšily atraktivitu zoo pro návštěvníky. Výsledkem byl dramatický nárůst návštěvnosti, z původních 0,5 milionu se vyšplhala na působivých 1,3 milionu osob ročně. Tento úspěch nebyl jen o počtu návštěvníků, ale především o vytvoření moderního, funkčního a eticky smýšlejícího zařízení, které se stalo vzorem pro ostatní.
Nové výzvy po odchodu z pražské zoo
Po úspěšném a náročném období v pražské zoo se Petr Fejk vydal vstříc novým profesním výzvám. V srpnu 2009 potvrdil svůj zájem o pozici ředitele České národní budovy v New Yorku, kam nastoupil k 31. říjnu téhož roku. Toto angažmá, trvající od ledna do prosince 2010, však skončilo předčasně kvůli koncepčním nesouladům. Následně, od března 2011, působil jako firemní ombudsman Českých drah, kde však jeho spolupráce rovněž netrvala dlouho a byla ukončena v červnu 2011. Tato období po odchodu z pražské zoo byla pro Fejka náročná, čelil kritice a nepříjemným zkušenostem z médií i veřejnosti, zejména v souvislosti s jeho působením u Českých drah a vysokým platem či odstupným. Tyto události jej donutily k hlubší sebereflexi a hledání nových směrů. V roce 2020 se pokusil o návrat do veřejného života kandidaturou jako nestraník za hnutí Iniciativa občanů v senátních volbách, ale nepostoupil do druhého kola. V roce 2021 sice vyhrál výběrové řízení na post ředitele Zoo v Ústí nad Labem, ale k jeho jmenování nakonec nedošlo, což pro něj představovalo další zklamání.
Osobní život a rodina
Petr Fejk je otcem čtyř dětí, které vzešly z jeho několika manželství. Tato skutečnost klade důraz na jeho roli otce a na výzvy spojené s výchovou dětí v různých životních etapách a z různých vztahů. Jeho bývalá manželka, Martina Nevařilová, je známá módní návrhářka, což naznačuje, že jeho rodinný život byl propojen i s uměleckými a kreativními kruhy. Osobní život Petra Fejka je tak stejně pestrý a dynamický jako jeho kariéra, plný vztahů, které formovaly jeho pohled na svět a na rodinné hodnoty.
Petr Fejk rozvod: děti a výchova
Klíčovým aspektem osobního života Petra Fejka, který se často objevuje v souvislosti s jeho veřejnou osobou, jsou jeho děti a výchova. Jako otec čtyř dětí z různých manželství čelí specifickým výzvám spojeným s budováním a udržováním pevných vztahů se svými potomky napříč generačními rozdíly. V rozhovorech často zdůrazňuje důležitost rodiny a otcovské role, přičemž se snaží svým dětem předat hodnoty, které považuje za klíčové. Jeho přístup k výchově je ovlivněn vlastními zkušenostmi z dětství, kdy vyrůstal v Mostě v harmonickém, ale pro něj osobně neinspirativním prostředí panelákového sídliště. Fejk se snaží, aby jeho děti věděly, že i v těžkých chvílích se na něj mohou spolehnout. Vnímá, že výchova chlapců a dívek se může lišit a klade důraz na respekt a porozumění v rámci rodiny.
Vztahy a sebereflexe
Petr Fejk v průběhu svého života prošel mnoha vztahy, které ho formovaly a vedly k hluboké sebereflexi. Zvláště jeho zkušenosti s otcovstvím a rozvody ho přiměly k zamyšlení nad vlastními chybami a nad tím, jak lépe zvládat mezilidské vztahy. Uvědomuje si, že jeho prudkost a soupeřivost mohly být ve výchově jeho dětí chybou, a snaží se tyto aspekty napravit. Tato sebereflexe, která u něj nastala, je klíčová pro jeho další osobní rozvoj. Přiznává, že dává pozor, aby neopakoval chyby z minulosti při výchově svých mladších dětí. Srovnání výchovných stylů napříč generacemi ho vede k názoru, že dnešní výchova je mnohem více založena na respektu. I když vnímá, že výchova dětí s generačními rozdíly může být náročnější, snaží se z každé situace poučit a stát se lepším rodičem.
Kontroverze a kritika
Kariéra Petra Fejka není jen o úspěších, ale je také protkána kontroverzemi a kritikou, které se týkaly jeho působení v různých funkcích i jeho osobního života. Tyto situace ho často stavěly do centra mediální pozornosti, která nebyla vždy příznivá.
Problémy v práci a veřejném životě
Po odchodu z pozice ředitele pražské zoo v roce 2009 se Petr Fejk ocitl pod drobnohledem médií a veřejnosti. Jeho následná angažmá, například u Českých drah, kde působil jako firemní ombudsman, vyvolala kontroverze především kvůli jeho vysokému platu a následnému odstupnému. Tyto situace vedly k diskusi o transparentnosti ve veřejných a poloveřejných institucích a o tom, jak jsou nakládáno s veřejnými prostředky. Kritika se objevovala i v souvislosti s jeho řízením těchto organizací, kde se objevily problémy a neúspěšné projekty, které byly předmětem veřejné debaty. Tyto zkušenosti ho donutily k zamyšlení nad svou rolí ve veřejném prostoru a nad tím, jak je vnímán.
Nepodařené projekty a politické ambice
Petr Fejk se v posledních letech svého profesního života pokoušel realizovat několik projektů, které se však nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce. V roce 2020 kandidoval ve volbách do Senátu jako nestraník za hnutí Iniciativa občanů, ale jeho politické ambice se nenaplnily postupem do druhého kola. V roce 2021 sice vyhrál výběrové řízení na post ředitele Zoo v Ústí nad Labem, ale k jeho jmenování nedošlo, což bylo pro něj značné zklamání. Tyto neúspěchy v oblasti projektového řízení a politických ambicí vedly k otázkám ohledně jeho schopnosti dotahovat věci do konce a jeho vnímání jako kontroverzní postavy. Někteří kritici poukazují na to, že si vybudoval silný brand „Petr Fejk”, který mu však v těchto situacích nepomohl. Jeho nepoddajnost a možná i přílišná sebedůvěra mohly být překážkou v realizaci některých jeho vizí.
Osobní reflexe a budoucnost
Navzdory kontroverzím a neúspěchům se Petr Fejk nevzdává a hledá nové cesty, jak realizovat své vize a podělit se o své zkušenosti. Jeho budoucí plány jsou spojeny s psaním a sdílením svých životních postřehů.
Kniha a další plány Petra Fejka
Petr Fejk v roce 2020 publikoval knihu s názvem „Jak se dělá zoo”, která je reflexí jeho zkušeností z pražské zoo a nabízí pohled na zákulisí řízení této instituce. Tato kniha představuje jeho snahu sdílet své znalosti a postřehy s širší veřejností a zároveň bilancovat svou kariéru. Další plány Petra Fejka naznačují pokračování v publikační činnosti, kdy se uvažuje o vydávání dalších knih. Po odchodu z vedení pražské zoo sice nedosáhl podobného úspěchu jako v minulosti, ale jeho aktivita v psaní a sdílení svých myšlenek ukazuje, že se nevzdává. Zvažuje i další projekty, které by mohly využít jeho zkušeností a značky.
Filozofie života a práce
Filozofie života a práce Petra Fejka je postavena na kombinaci idealismu, pragmatismu a silného smyslu pro osobní integritu. Věří v důležitost budování silných značek a v neustálé hledání nových výzev. Jeho přístup k práci je často charakterizován jako „nepoddajný”, což mu může přinášet jak úspěchy, tak i konflikty. Fejk často zdůrazňuje důležitost vlastních přesvědčení a snahu o jejich prosazení, i když to naráží na odpor. Jeho životní zkušenosti, včetně těch méně úspěšných, ho naučily reflektovat své činy a hledat cesty, jak se posunout vpřed. Věří, že i přes případné prohry je důležité si zachovat vlastní tvář a jít za svými cíli. Jeho hlavní poselství pro manažery často spočívá v důrazu na autenticitu, odvahu a schopnost nést odpovědnost za svá rozhodnutí.
Dodaj komentarz